Příběh
30. Prosince roku 1939 v husté mlze nad pouští v Lybii nouzově dosedá dvoučlenná francouzská posádka ve svém Simoune C-630 s imatrikulací F-ANRY. Ocitají se uprostřed pustiny, kde na míle daleko není zdá se nic, kromě rozlehlé pouště. Již tak nepříjemné vyhlídky komplikuje fakt, že u sebe mají pouhé dva grepy, termosku kafe a láhev vína. Vydávají se na menší obchůzky, aby zjistili, zda je možno vyhledat nějakou pomoc. Po třech dnech jsou ale již velmi vyčerpaní. Dostavují se nepříjemné příznaky velké dehydratace a oba trosečníci zažívají postupně čím dál silnější halucinace. Po čtyřech dnech je na pokraji smrti nachází kolem jdoucí beduín, který zjednává jejich záchranu. Tito dva trosečníci jsou mechanik a navigátor André Prévot a pilot letadla Antonie de Saint-Exupéry
Exupéry později tento silný zážitek přetavil v mnoha cenami ověnčenou knihu Vítr, písek a hvězdy.
Avšak v neposlední řadě je odkaz na tuto jeho životní událost zakotven v knize Malý princ
Nápad
Nápad na vytvoření diorámy s tématikou Malého prince jsem měl již delší dobu v hlavě. Avšak nevěděl jsem jak jej uchopit. Nechtěl jsem to udělat úplně prvoplánově, pohádkově. Nejdříve padla možnost havarovaného P-38 Lightning, na kterém Exupéry za války létal a ve kterém i zahynul. To bylo však již dávno po tom, co vyšel Malý princ. Snažil jsem se tedy pátrat dále, na jakých strojích ještě tento veliký průkopník letectví a letecké pošty létal. A došel jsem až k tomuto výše uvedenému příběhu, který si mne okamžitě svou silou podmanil. Vždyť toto byl přímo zážitek, na základě kterého sepsal své nejlepší knihy. Dokonce jsou z události pořízeny i dobové fotografie! Bylo by to krásné spojení reálného děje s tím pohádkovým. O to větší radost jsem měl, když jsem hned v prvním modelářském e-shopu narazil na téměř identický Simoune C635 v měřítku 1:72
Úplně první co jsem věděl, bylo to, jak bude vypadat podstavec. Bude to krabice s beránkem, ona ikonická bedna se třemi otvory. Dále jsem chtěl naznačit Exupéryho „možné“ setkání s tajemnou bytostí tím, že bude ta dotyčná postava mimo „rám“ a do diorámy bude vrhat pouze stín, jakýsi přízrak. To byl nápad.. realizace už byla složitější 🙂
Stavba
Hellerovicc výlisky nejsou jedny z těch „Eduardích“ přirovnal bych to spíš ke Kovozávudům. Nicméně pro potřeby diorámatu dostačující. Nejdříve jsem myslel, že letadlo jen posadím do písku. Nicméně když se mi do rukou dostaly fotografie, rozhodl jsem se, že se trochu potrápím a udělám to rozbité. Bude třeba vydolovat všechny své nabyté modelážské dovednosti 🙂
Trup
První zářez byl do motorové části. Vyřezal jsem otvor, vyrobil přepážku z papíru a motor jsem splácal z různých přebytků koleček, krytů a dalších dílků z předchozího Spitfira a Fw 190. Samotný trup moc nelícoval a napasovat jej s průhlednou kabinou bylo docela peklo a chtělo to hodně tmelit a brousit. Nakonec jsem to nějak dorval k sobě. Odřezal jsem i ocasní kormidla a přilepil do vychýlených pozic dle fotografií.
Křídlo
Křídlo už bylo horší. Nakonec jsem nějak rozpižlal to původní ze stavebnice. Za pomocí sekunďáku a krabičky od čaje vytvořil vnitřní přepážky a jako potah jsem použil vinylovou lepící folii. Originální křídlo totiž bylo dřevěné s plátěným potahem. Odtokovou hranu jsem potáhl alobalem, stejně tak jako přední část čumáku, kde jsem vyrobil „pokrčené“ plechy rovněž z kousku alobalu. Všechno jsem stříkl surfacerem a horní polovinu trupu jsem opatřil krémově bílou barvou.
Barvení
Pro potřeby odřenin jsem ještě fouknul čumák stříbrnou a jednou vrstvou Worn effectu (pro pozdější loupání červené) Zamaskoval jsem horní polovinu a šlo se červenit. Červená je klasický případ barvy, která kryje prachbídně, takže vrstev bylo mnoho. Dřevěné jádro křída jsem dělal štětcem, abych navodil překližkovou strukturu….je to malé, vidět to moc nejde. Za mě dobrý 😀
Podložka
V mezičasy, kdy schla barva jsem se pustil do podložky. Odříznul jsem další kousek ze styroduru a jako první vrstvu reliéfu jsem použil sádru. Na tu jsem nanesl akrylový gel Rough terrain od AK (rychlé, čisté bezbolestné) Povrch působí drsně, kamenitě. Namíchal jsem pouštní barvu a postupně začal podložku tónovat. Tuto část mám nejraději 🙂 Pro zjemnění povrchu a dodání realističnosti jsem na povrch ještě nanesl lokálně vrstvy Akrylového gelu Desert sand (ten už je v barvě písku) I tak jsem ale podložku ještě několikrát dotónoval airbrushí abych rozbil jednolitost odstínů.
Dekály
Když už jsem měl tak skvělou fotografickou předlohu a příběh, bylo nutno dořešit ještě jeden detail. A to je imatrikulace F-ANRY. V krabičce bylo F-ANRO či F-ANXM (byla to jiná letadla) shodou okolností nám mezitím v domácnosti přistál vyřezávací plotr, takže test masek na náhradní dekály byl nabíledni. Říznul jsem to do obyčejné vinylové folie, ale povedlo se 🙂
Figurky
Nejhorší a nejdéle odkládanou činností bylo dodělání figurek. Vůbec nemám ty malé 1/72 mrchy rád 😀 Nehorší vůbec bylo sehnat nějaké civilně vyhlížející pajduláky. Nakonec jsem na jedné modelářské soutěži prokopal stánek s resinovými figurkami od CMK a našel U-boat crew, tedy námořníky z ponorky. Kteří vyhlíželi tak nějak nejcivilněji. Následující postup je tak trochu jako kanón na vrabce, ale v tomto měřítku to není nic pro mne. Navíc nemám doma žádné barvy na štětec, takže všechno pistole. Zmaskovat tekutým maskolem, další barva, zamaskovat, další barva,… atak dále. Nakonce jsem to washnul nějakou tou olejovkou, přelakoval matem a kalhoty zaprášil tekutým pigmentem od Síry.
Poslední malý detail bylo znázornění stínu Malého prince. „Podařilo“ se to až na podruhé. Do toho písku se to blbě stříká i přes šablonu. Jak zpívá Nohavica „Mohlo to být horší, nebylo to špatné..“ tak třetí pokus už se nekonal 🙂
V mezičase jsem opět spíchnul krabici, ke které mi jako materiál posloužil spodek krabice od víkendového Spitfiru od Eduarda. Vyřízl jsem do něj ony tři ikonické otvory a pomocí UHU jsem styrodurovou podložku vlepil do krabice. Mezery mezi kraji jem pak ještě dotáhl Sandy desert pastou.
Výsledek
A zde už bez zbytečných řečí je výsledek mého snažení. První zářez 24.5.2019 dokončeno 4.1.2020 🙂
koronavirus
Dobrý den, velice mne zaujalo vámi vytvořené diorama. Pracuji v Dětském muzeu Moravského zemského muzea v Brně, jsme příspěvková organizace. V prosinci chystáme malou výstavku skleněných figurek s tématikou Malého prince a doprovodný program pro rodiny s dětmi a školní skupiny. Bylo možné si váš model do výstavy zapůjčit, od začátku prosince 2020 do konce ledna 2021? A za jakých podmínek? Děkuji za odpověď. Sylva Brychtová